10.1.13

VÝZVA VĚRY ČÁSLAVSKÉ PREZIDENTSKÝM KANDIDÁTŮM S KOMUNISTICKOU MINULOSTÍ!

Celý život se zajímám o veřejné dění, byť jsem v politice nikdy nepůsobila. Mé poslední dva veřejně viditelně činy byl jednak podpis 2000 slov, který jsem nikdy neodvolala a tichý protest proti okupaci mé vlasti. A to na olympiádě v Mexiku 1968. Tehdy jsem jako olympijská vítězka odvrátila hlavu při sovětské hymně od vlajky okupantů. Oboje jsem si pěkně odskákala – do slova a do písmene. Přesto, anebo právě proto, nechci, aby prezidentem mé milované vlasti byl bývalý člen zločinné strany. Vím, že mnoho slušných lidí pod tlakem okolností do strany vstoupilo a dnes toho i litují. Ti však nekandidují na prezidenta. Tvrdím, že bývalí komunisté nemají morální právo kandidovat na hlavu našeho státu! Prosím, nevolte je!

Po svých dost složitých životních peripetiích jsem se zařekla, že už politiku nebudu nikdy komentovat - je pro mne jednou provždy tabu a tečka! Mnoho let jsem svému předsevzetí dostála, nikdo mne nezlomil k jakýmkoliv proklamacím, i přesto, že tlaky z různých stran byly převeliké. Až dnes! Dnes, kdy se jedná o volbu prezidenta naší země, nemohu mlčet a souhlasit s navrhovanými kandidáty. A to přesto, že jsem si vědoma, že se z pozice čestné předsedkyně ČOV dopouštím jistého přestupku. Olympijská charta káže, že prostřednictvím olympijských kruhů nelze proklamovat jakékoliv postoje rázu politického, náboženského, rasového, apod. Ano, vždy jsem respektovala tento statut (Olympijskou chartu), byl pro mne téměř písmem svatým, až na jednu, jedinou výjimku a tou bylo, že jsem se v roli sportovkyně vystavila riziku, že bych mohla být za vyslané gesto ze stupňů vítězů diskvalifikována a MOV mi odebere olympijské medaile. To bylo na olympiádě v Mexiku 68 po okupaci Československa, kdy jsem na stupních vítězů nerespektovala sovětskou okupantskou vlajku a odvrátila od ní hlavu. Tehdy celý svět pochopil, že naše země žije, že má hrdé lidi a ani brutální síla nás nepoloží na lopatky. Budoucnost naší země mi lhostejná není, už proto, že jsem vždy byla na své předky neobyčejně hrdá. Máme nesmírně bohatou minulost, obdivuhodné osobnosti.

Myslím, že volba prezidenta je aktem, ve kterém hraje důležitější úlohu otázka morální, než politická. To, že bychom měli volit kandidáta, který neměl nikdy nic společného s KSČ, je věc mravního postoje spíš než politického. Je to věc samozřejmá. Lidí, kteří uvěřili iluzím, lžím a pokryteckým svodům i těch, kdo podlehli hrozbám a nátlaku, povolily jim nervy a chtěli ochránit budoucnost svých dětí a vstoupili do KSČ, bylo hodně. Jejich rozhodnutí rozumím, ale nemohu akceptovat, aby se někdo takový stal hlavou našeho svobodného, demokratického státu. Bylo by to plivnutí do tváře té obrovské většiny lidí, kteří tehdy prostě nemohli morálně připustit spojení s KSČ a také do KSČ nevstoupili. Bylo jim jasné, že to byla strana, která neměla vůbec žádné mravní zásady, jen zásady mocenské. Není možné akceptovat, že to ti, kteří tam vstoupili, nevěděli, nebo to tak dalece nedomysleli. Stalo-li se něco takového, není možné připustit, aby se stali hlavou státu! Neboť o to tu jde. Nikoho neodsuzuji, chci jen, abychom nevpouštěli do života kompromisy, vedoucí k totálnímu morálnímu rozkladu společnosti.

S výjimkou prezidentů komunistických nebyl žádný náš prezident za svobodných časů členem KSČ. A tak by to mělo být i nadále. Za všechny uvedu dva příklady těch, kteří by tehdy získali hrozně moc pro sebe a své rodiny i pro svou práci a mohli jezdit po celém světě, žít si vesele a pohodlně, ale neudělali to především z mravních důvodů: Jaroslav Seifert a Václav Havel. Myslím, že tu mohu s klidem užít veledůležitou větičku, která proklouzla cenzorům v dobách nejhorších - z filmu Pyšná princezna, slova moudré babičky: "Kdo zlu neodporuje, sám se proviňuje." Doporučuji kandidátům, jejichž život je poznamenaný spoluprací s KSČ, aby se hlouběji a důsledněji zamysleli nad důsledky rozhodnutí, kterým si usnadnili život. Nejsou slučitelné s kandidaturou na prezidenta demokratické a svobodné České republiky.


Věra Čáslavská
Prevzato:  http://www.sinagl.cz/z-nasi-korespondence/vyzva-very-caslavske-prezidentskym-kandidatum-s-komunistickou-minulosti.html

1 komentář:

  1. Anonymní18:59

    Je mi tě líto REPUBLIKO ČESKÁ
    http://www.youtube.com/watch?v=nbGfLZW5zXs&feature=related

    OdpovědětVymazat