21.11.11

Pohřbem Magora underground nezemřel

Když byl Ivan Martin Jirous spouštěn svými přáteli do země a farář Ladislav Heryán k tomu drnkal na kytaru slavnou máničkovskou píseň o "muchomůrkách bílých", někdo vykřikl: "Máničky, zpívejte!" A do té doby ne úplně spontánní zpěv přítomných se několikanásobně zesílil. Někdo si zapálil, jiný připil na Magora z plaskačky. V tu chvíli se opravdu zdálo, že se tisícovka přítomných loučí nejen se svým Náčelníkem, nýbrž opravdu i s celou epochou undergroundu. Jenže už svým neformálním chováním při smutečním obřadu zároveň všichni dokazovali, že se hned tak nenechají někým "ohnout". Politickou tupostí ani zlatými telaty. Hloupými zákony ani cimrmanovskými evropskými normami, byrokratickou zlovůlí, všudypřítomnou korupcí, arogancí státní správy i samosprávy ani blbstvím komerčních rádií a televizí.

Vice >>>


ce >>>

1 komentář:

  1. Neznala jsem Martina Jirouse osobně, ale byl pro mě symbolem odporu proti komunismu, a je mně líto že symbol odporu proti komunismu - odešel dřív nežli komunismus..

    OdpovědětVymazat