26.7.11

Co je to hrdinství?
Vlak Svobody Aš – Selb.

Na tomto místě se dá mluvit o velkém hrdinství mnoha čestných lidí, jako byli atentátníci
na R. Heydricha Gabčík a Kubiš a hlavně Tři Králové, jak je nazývalo samo Gestapo,
důstojníci Balabán, Mašín a Morávek. Morávek neschoval své pistole do peřin jako Fučík,
aby to odnesli hostitelé u kterých byl na návštěvě, ale při svém zatýkání u Prašného mostu
v Praze vystřílel asi 50 ran ze dvou svých pistolí a těžce zranil několik gestapáků, než byl
sám zastřelen. Je zde i hrdinský útěk bratří Mašínů. Dnes bych chtěl ale hovořit o hrdinství
obyčejných železničářů, Konvalinky a Truksy, kteří i se svými rodinami nastoupili do vlaku
směrem do Aše a projeli hranici bez jediného výstřelu z jejich strany, až do německého Selbu.
Říkali o nich, že jsou „Teroristé“, ale oni naopak před terorem utíkali.Jelikož se zajímám o historii,
tak jsem si před lety přečetl knížku od J.Křivana „Zastavte Expres 63“ o Vlaku Svobody. Knížka
byla vydána v r. 1969 a byla poplatná době, ve které vyšla. Na její naprostou pravdivost se proto
nedalo spoléhat a tak jsem sháněl další informaceDne 11. září 1951 se totiž stala nevídaná věc.
Na Západ byl unesen celý vlak. Vlak zPrahy do Aše rychle projel v Aši ostře střeženou
česko-německou státní hranici a zůstal v americké zóně v Bavorsku Sto deset českých cestujících
se náhle ocitlo za železnou oponou,z toho drtivá většina neplánovaně. Čtyřiatřicet se jich rozhodlo
zůstat, zbytek se o dva dny později vrátil do své komunistické vlasti za ostnatým drátem.Příběh
Vlaku svobody, jak tentospoj číslo 3717 nazvali západní novináři, vzbudil pozornost celého svobodného
světa. Železná opona byla protržena a studená válka měla rázem další hrdiny.. Hrdiny byli svým
způsobem všichni, jen ti „venku“ na tom byli o hodně líp než ti „uvnitř“. Taková byla realita studené
války a rozdělené Evropy. Československý režim si kvůli akci posvítil na rodinné příslušníky akce
co tu zůstali a kteří byli tímto označeni jako západní agenti. Zatímco jedni se dostali na fotografie
zahraničních časopisů, jejich příbuzní v Československu skončili potichu před soudem a později
ve vězení.někteří z nich tam byli od vyslýchajících agentů STB krutě biti Mělo se jednat o exemplární
případ, rozsudek smrti ovšem vynesen nebyl. Dopadem akce bylo zastavení provozu na
většině hraničních tratí s NSR, zpřísnění ostrahy západní hranice a posléze výstavba železné
opony. „Vlak svobody byl událostí, která tehdy na podzim roku 1951 mediálně oběhla svět,“
napsal novinář a spisovatel Pavel Tigrid. Organizátoři utekli s rodinami a dvěma z nich učinili
Američané návrh vpravdě symbolický.:Firma vyrábějící dětské vláčky jim nabídla místo ve
své továrně v New Jersey. Ale zpátky na trať. Ve vlaku v tu chvíli bylo, včetně iniciátorů akce,
k nimž patřil strojvůdce Jaroslav Konvalinka, výpravčí Karel Truksa či MUDr. Jaroslav Švec, jenž
do poslední chvíle zjišťoval, zda výhybka je skutečně přehozena směrem ke svobodě, více než 100 lidí.
Za hranicemi jich zůstalo 35, ostatní se vrátili do Československa. Těm co zůstali, se okamžitě
dostalo pomoci od americké a německé charitativní organizace. Několik mladých mužů z
rychlíku, který místo do Aše dojel do Selbu, vstoupilo po čase do Francouzské Cizinecké
legie a tak bojovali proti komunismu ve Vietnamu! Komunisté se skřípějícími zuby se pak, jak je jim
vlastní, pomstili na příbuzných organizátorů útěku.Je tu i vzpomínková kniha Karla Rumla, jenž byl
účastníkem přejezdu tzv. vlaku „ Svobody“ z Aše do západoněmeckého Selbu. Jeho kniha sice
prozrazuje, že nešlo o organizátora útěku, pouze se podílel na zajištění jeho průběhu tím, že 
hlídal vlakovou brzdu, ale je též pohledem na to, jakému duševnímu vypětí je vystaven člověk očekávající, že jeho činnost bude prozrazena a on bude zatčen. Strojvůdce Karel Konvalinka, pravidelně jezdil na trati
Cheb–Aš a všiml si, že výhybka v Aši je stále nasměrována do Německa. Na přípravě se ovšem významně podílel také výpravčí Karel Truxa a karlovarský zubní lékař Jaroslav Švec. Ten nastoupil jako poslední
a měl důležitou úlohu: hlídal, zda je výhybka v Aši skutečně přehozena směrem k hranici a
německému městečku Selb. Když Švec nastoupil na zastávce v Házlově, naznačil, že je vše v
pořádku, Truxa odpojil záchranné brzdy a namířil na topiče Kolabzu pistoli. Pak přidal páru.
Vlak se řítil „šílenou“ rychlostí sedmdesáti kilometrů za hodinu, přejel hraniční čáru a zastavil
u německého strážního domku asi 300 metrů za hranicí. „Zde byl vlak očekáván džípem,
ve kterém seděli dva civilisté, kteří se s Konvalinkou a Truxou přivítali česky. Ve strážním domku
očekával vlak výpravčí ze Selbu, který mluvil česky, a přednosta stanice Selb. Vlak zůstal na tomto
místě asi hodinu, načež Truxa s Konvalinkou a všemi, kteří je očekávali, nastoupili na lokomotivu...
V Selbu byl vlak očekáván americkými strážemi, které uzavřely nádraží jak pěchotou, tak kulomety na džípech. Američané začali rozdávat chléb cestujícím vlaku...“ píše ve své zprávě tehdejší Ústřední
velitel nově organizované Pohraniční stráže Ludvík Hlavačka. Cestující se mohli svobodně rozhodnout,
buď zůstat anebo se vrátit. Zpátky se mohli vrátit do své komunistické vlasti za ostnatý drát o dva dny
později. Ti co se vrátili byli žáci gymnázia v Chebu a pacienti z Františkových Lázní. Ihned po návratu byli
vyslýcháni a už na nich ulpěl prach něčeho podezřelého. Mnoho z nich pak mělo potíže jak ve škole
tak v zaměstnání. Prostě jim nikdo nevěřil, že uvedli pravdivé důvody pro svůj návrat a už měli na celý život
škraloup. Kolik se jich později tlouklo do hlavy, proč tam také nezůstali, se už dnes neví Byli
neustále sledováni agenty STB s kým se stýkají a sousedi nebo spolužáci se jim posmívali,
že jsou zbabělci. Na tohle téma uneseného vlaku natočili dva později slavní režiséři Kadár
s Klosem silně propagandistický snímek, kde výrazným způsobem přeměnili skutečnost.
Místo únosu vlaku dali přednost letadlu, ale jinak se jednalo o značně útočný snímek proti
západnímu světu. Sláva něco stojí! Proto byl také později natočen vylhaný televizní seriál o
majoru Zemanovi, který se snažil překroutit dějiny a ukázat Tajnou Bezpečnost v hrdinských
růžových barvách. Tento seriál oslavující krutou STB byl natočen v létech 1974-1979.
Únos vlaku do Selbu v r. 1951 sehrál v dějinách české železné opony významnou politickou
roli a ukázal, že ne všichni jen tleskají na schůzích, ale mají odvahu se proti krutovládě
postavit, třeba nebojácným až hrdinským útěkem.

Frank Nykl.

1 komentář:

  1. Anonymní12:52

    Kadár a Klos, Obchod na korze 1965, Oskar pro adoranty komunistických zločinů.

    O.K.

    OdpovědětVymazat