19.11.09

i kdyby trakaře padaly

Do minulého pátku se leckomu mohlo zdát, že nadcházející jubilejní sedmnáctý listopad zahnal do děr naše milé komunisty. Jako by se zčistajasna někam ztratili, nezvykle dlouho po nich nebylo vidu ani slechu, a to ani na skládkách nepotřebného harampádí. Až jsem se začínal strachovat, že snad zalezli nadobro, nemohouce déle snášet stud za své minulé skutky, hanbu, která na ně křičela z masmédií a bezpočtu výstav, divadelních i filmových představení, besed, seminářů nebo rozmanitých recesistických podniků. Nebylo by divu. Jsou chvíle, kdy pravdu nelze překřičet žádnou lží, dokonce ani tak nestydatě drzou, jako je lež komunistická. Jenže to neznáte soudruhy. Když už se zdálo, že alespoň 20. výročí pádu totality přečkají někde v horách jako nepolapitelný zloduch Usáma bin Ládin, vyzvraceli na nás ze svého extremistického doupěte prohlášení ústředního výboru polepšené KSČM, v němž se mimo jiné praví: V roce 1989 požadavek demokratizace veřejného života vyjadřovala většina společnosti. Velká část společnosti očekávala změny v národním hospodářství. Většina společnosti si však také přála zachování socialistického společenského systému, pracovních a sociálních jistot. (...) Zatímco většina společnosti měla nejasné představy o podobě budoucího vývoje v tehdejším Československu, měl Václav Havel představy zcela jasné, jen je vědomě lidu neříkal. Za to by měl podle komunistů složit účty lidu ČR, neb je přímo odpovědný za dvacet let slibů a lhaní polistopadových vlád. Nezvítězila prý pravda a láska, nýbrž holý podvod a lež, švindl, na němž se společně podílely všechny nekomunistické partaje v čele s ODS a ČSSD, které na rozdíl od stalinistů nejsou schopny řešit současné sociální a hospodářské problémy společnosti. Sám pan prezident Havel, pro šibenici zralý viník všeho polistopadového zla a tím pádem právem vyzdvihovaná osobnost, k níž se ještě dvacet let poté upírají zraky všech slušných lidí vděčných jemu osobně i dlouhé řadě dalších neohrožených bojovníků proti rudé diktatuře, komentoval tu komunistickou sprostotu se sobě vlastním ironickým nadhledem. »Soudruzi nezklamali,« pravil suše a víc se ktomu důkazu nepolepšitelnosti Filipových zločinců nevracel. Zato jejich kumpán Jiří Paroubek se v reakci na prohlášení ÚV KSČM rozpálil do běla. Pokud se vrátíme do roku 1946 a k tomu, s jakým programem tehdejší KSČ zvítězila ve volbách, měli by představitelé její pokračovatelky o nesplněných slibech raději mlčet. Dodnes se musíme vyrovnávat s tímto negativním dědictvím, burácelo hněvem jím podepsané»antiprohlášení« ČSSD. Očekával bych proto od KSČM buď mlčení, což by odpovídalo politickému pragmatismu současného vedení strany, nebo alespoň odvahu v podobě omluvy. Nikoliv ovšem cynismus, zaznělo překvapivě z Lidového domu. Ale ale, oranžoví soudruzi, co tak najednou? Jakpak je to dávno, co váš pan vrchní hřímal ze socialistické tribuny, že třeba s komunisty, třeba s Marťany zařídí Čechům ráj na zemi? Co se od té doby tak podstatně změnilo, že vám už rudí nevoní jako spojenci pro zavádění nových pořádků? Bolševici jsou přece pořád stejní, jako vždycky bývali a vždycky budou. Proč je Paroubek náhle vyzývá, aby drželi hubu a snížili se k omluvě, když ví stejně dobře jako před třemi lety, že je to do luftu vypuštěný žvást? Protože se to zrovna hodí. Protože průzkumy veřejného mínění hlásí, že jen patnáct procent Čechů (právě tolik je sympatizantů KSČM) si myslí, že za bolševika bylo líp. Protože ani opatrný »nekomunista« Klaus, tím méně ostatní celebrity divého postkomunismu, nikdo není takovou přirozenou autoritou pro naprostou většinu zdejšího obyvatelstva jako občan Václav Havel i po dvaceti letech od své sametové hvězdné hodiny, ať už ji vnímáme jakkoliv. Napsal jsem na tomto místě před dvěma dny, že v souvislosti s listopadovým výročím nemáme mnoho co slavit. Snad nebudu bit, když dnes napíšu, že něco přece: dvacet postkomunistických let prověřilo jakost hodnot, za něž stojí za to se poprat, a na druhé straně odhalilo pomíjivost účelového chameleonství. Kdyby nic jiného, zasloužil se 17. listopad 1989 o to, že s konečnou platností víme, že nejen komunista zůstane komunistou, i kdyby trakaře padaly. Také Paroubek navždy zůstane Paroubkem, Klaus Klausem a Václav Havel Václavem Havlem. To by ve svobodné a zkušenostmi poučené zemi mělo stačit k tomu, aby si její občané konečně přestali plést pojmy s dojmy a udělali si jasno v otázce priorit.
Petr Zavoral

4 komentáře:

  1. Anonymní8:03

    ale jaká svoboda a jakej 17.tej listopad, tohle je pravda : "listopad 1989 byl podle jednoho diskutéra pokus o udržení socialismu.
    neberu Vám názor na její projev, myslí paní Siklovou. Slyšela jsem ji mluvit jindy a vždycky z ní čouhalo takové to levičácké intelektuálství jako z jiných spřízněných té skupiny - a to já nemusím. Společnost v roce 89 byla nevychovaným zaostalým a neduživým dítětem, ze kterého by teď hlavně pravdoláskaři chtěli po 20 letech mít atleticky urostlého, štíhlého, zdravého, vysokého, krásného, černovlasého, modrookého, jiskřivě inteligentního, citlivého, něžného, charakterního, slušného a moudrého zepředu i zezadu otitulovaného vysokoškoláka, nejlépe sahajícího po Nobelově ceně... Ti pravdoláskaři, v jejichž centru se to hemží bývalými komunisty, kteří to děcko pomáhali nechávat hodně neduživé. Takové očekávání je falešné - stejně jako to falešné čelo průvodu. (((Rok 89 byl nový pokus o socialismus s lidskou tváří. Pokus, který naštěstí nevyšel. A těm, kterým nevyšel, se teď hodí kde co, aby mohli kritizovat. Buďme rádi, že to děcko už má možná na to, aby zvládlo maturitu. I to je moc dobré.19.11.2009 10:40:09, EVA, IP: 85.207.206.xxx

    dubanova

    OdpovědětVymazat
  2. Anonymní9:14

    jak končila totalita, a jak jsme tady vesele privatizovali :
    všechny peníze byly pro pana Klause stejně čisté::
    za komunistů jsme měli všichni zhruba stejné peníze, jediný kapitál vlastnili komunističtí pohlaváři, vexláci, zloději a nóbl slečny šlapky, nikdo jiný velké peníze neměl.A tím, že nebyly peníze označeny, se mohla tato lidská "spodina", tím že jim zůstali neoznačené peníze a protože tato společenská spodina - měla skutečný "kapitál",tak se mohla stát - nyní po pádu totality, - díky našim osvíceným "politikům" - "společenskou elitou" - neboli společenskou smetánkou! to je výsledek páně Klausova :" naprosto nechápu, proč najednou někoho pobuřují špinavé peníze"! str. 32 Proč jsem konzervativcem!
    dubanova

    OdpovědětVymazat
  3. Anonymní11:04

    zeptala jsem se na Lidovkách :

    ačkoliv jsme za komunistů měli všichni zhruba stejný příjem - tak je zcela logické, že jediný kapitál vlastnili komunističtí pohlaváři, vexláci, zloději a nóbl slečny šlapky, nikdo jiný totiž velké peníze, tedy ten kapitál, neměl. A tím, že tyto peníze - získané tím nejhorším způsobem - zůstaly neoznačeny, se mohla tato lidská "spodina", protože měla ten "kapitál", nyní stát "společenskou elitou", neboli společenskou smetánkou.!!
    20.11.2009 0:24:36, marie, IP: 85.70.231.xxx

    A na to jsem dostala odpověď:

    "Chytrá marie,
    a jak byste ty peníze chtěla označit? Razítkem?
    20.11.2009 0:40:58, Pepíček, IP: 88.86.111.xx"

    jsme skutečně hlupáci, a máme co jsme si zasloužili!
    dubanova

    OdpovědětVymazat
  4. Anonymní11:28

    zeptala jsem se, :Kde se najednou "vzaly" ty stovky miliónů kč - po pádu totality, když byl průměrný plat cca 2.500 kč??
    dubanova

    OdpovědětVymazat