25.9.09

Dvacáté narozeniny posametové svobody ve znamení návratu do 80. let

Ačkoliv epidemie prasečí chřipky v české kotlině ještě neudeřila, měli by se zdejší občané již nyní chránit rouškami a respirátory před nesnesitelným zápachem, který se line z tzv. vysoké domácí politiky. Už to není jen běžný smrad korupčních skandálů, justičnín espravedlnosti a neschopnosti či rovnou nevůle vyvolených konat ve státním zájmu, jemuž se dá časem přivyknout, jak zjišťujeme po dvaceti letech od slavného sametového vítězství pravdy a lásky. To, co tady tak ukrutně čpí, je atmosféra postupného návratu posttotalitní České republiky do normalizačních poměrů osmdesátých let minulého století. Neb jak jinak vyhodnotit situaci, kdy nejlepší z Čechů jsou už zase v pozici ztroskotanců a zaprodanců, o něž si otírají své špinavé škrpály tak řečené staré struktury, povýšené postkomunistickou érou nazasloužilou elitu národa.Mluvím samozřejmě především o skandální sprostotě socialistického tlučhuby Jiřího Paroubka, hulváta, jenž minulý týden v rudém Právu napadl Václava Havla, prezidenta, kterého nám závidí celý civilizovaný svět, těmito slovy: Víme (Filip a já? - pozn. PZ.), že Obamova politika naráží na odpor konzervativců typu Mirka Topolánka, AlexandraVondry, Karla Schwarzenberga, ale i Václava Havla, kteří touží po světě železných opon. Jejich koncept je ovšem konceptem minulosti. Nebylo to poprvé, kdy rudé Právo poskytlo prostor urážkám na Havlovu adresu. Krátce před Paroubkem se do prvního českého prezidenta obul i komentátor-specialista na věci socialistické Alexandr Mitrofanov, jenž nejzasloužilejšího exdisidenta nazval dědečkem, kterého se už Češi stydí ukazovat světu. Mitrofanova jsem tenkrát za jeho hulvátství nazval prasetem. Jakou lichotku mám teď adresovat vypasenému Paroubkovi, který v dobách, kdy byl pan prezident Havel stálým hostem na estébáckých vyšetřovnách a v komunistických kriminálech, utěšeně tloustnul ve zlodějském státním podniku Restaurace a jídelny? Prase už tady bylo, navíc bych se za takovou poklonu musel dodatečně omlouvat.Ovšemže inteligentním a všeobecně užitečným prasatům. Krom toho se Václav Havel umí bránit sám. Lžete, vzkázal po rudémPrávu Paroubkovi. Padesát let jsem v rámci svých skromných možností přispíval k pádu želené opony. Na rozdíl od vás. Není těžké posoudit, dokonce i slušnějším a demokraticky smýšlejícím levičákům, na čí straně je pravda; je-li jejím majitelem nestydatý pomlouvač bez špetky cti a charakteru, jehož polistopadová kariéra stojí na probouzení nostalgie po normalizačním socialismu v řadách primitivních melouchářů, přikrádačů a totalitních podvodníčků bez bázně a hany,nebo má-li recht malý velký muž, který po většinu svého života trpěl... za všestranně úpadkový postkomunismus jistě ne. Namístě je ovšem námitka některých novinářů, že si Václav Havel zasoučasné Paroubkovy urážky částečně může sám. Mohl si je ušetřit,kdyby ještě před čtyřmi lety tehdejšímu premiérovi nemazal med kolem sprosté huby lítostí nad tím, že nesedí na Hradě ve chvíli, kdy on,Paroubek, kurví českou ekonomiku bezpříkladným zadlužováním státu. Akdyby nesnil o tom, jak skvěle by se jim společně vládlo. Tehdy nejspíš samolibý a nepříliš bystrý šéfsocialista usoudil, že je s Havlem na stejné lodi, a o to větší nenávist vůči němu pojal, když mu došlo, že jejich chvilkové souznění nemá šanci přečkat příchylnostLidového domu ke komunistickým darebákům a k Putinovu Rusku, jež se kvapem vrací k nejhorším studenoválečnickým tradicím stalinského Sovětského svazu. Před mstivým oranžovým führerem výstižně varoval čtenáře Mf Dnes komentátor Martin Komárek: Jiří Paroubek zřejmě usiluje o to, aby byl sám označen za bezpečnostní riziko pro zemi(jímž už tak jako tak je, dodávám). Představa, že by člověk s takovými názory řídil zahraniční politiku nebo byl vrchním velitelem armády,mrazí. Mě, milý pane Komárku, z budoucnosti mrazí i bez hostinského Paroubka, protože útoky proti protagonistům tzv. sametové revoluce se dvacet letpoté vedou na všech frontách, kulturní frontu nevyjímaje. Kromě Václava Havla, Saši Vondry či Karla Schwarzenberga je zášť normalizačních celebrit namířena i proti legendární buditelce národního svědomí Martě Kubišové, statečné zpěvačce, již Husákovi vlastizrádci připravili nejen o kariéru a uměleckou příležitost, ale i o zdraví a možnost žít normální život v nenormálních politických poměrech. Tuto vzácnou ženu dnes vláčí po soudech vší slušnosti a charakteru prostá normalizační zasloužilá umělkyně Helena Vondráčková, morálně nesouměřitelná popová superstar, která od ní požaduje milionové odškodné za neuskutečněné turné »zlatých dětí« komunismu. Její půlstoletím slávy až k nestoudnosti vypěstovaná chamtivost nemá naprosto žádné zábrany, dokonce ani tu, že účast paní Kubišové na chystaném kšeftu Golden Kids nebyla smluvně ošetřena, a splachovací si natářka anticharty se ani dost málo nestydí odvolávat na čestné slovo.Kam až drzost hlavu zvedajících příšer minulosti povede, je dnes obtížné odhadnout. V pronárodě, jehož dobrá polovina vykazuje ochotu nechat na sobě třeba štípat dříví, jen aby pro sebe uhájila své otrocké jistoty, je to zhola nemožné.
Petr Zavoral

3 komentáře:

  1. Prvni namestek ministra vnitra je facka vsem antikomunistum. (Najde se par darebaku kteri si na vlastizradci stavi karieru, FUJ!)

    Komorous velebil ruskou okupaci a StB. Jeho kádrový profil byl dokonalý. Pro represivní složky dlouho a dobře pracovali jeho otec i strýc. On sám sbíral politické funkce a vyznamenání už od pionýra. V KSČ byl od třiadvaceti let.

    Kvůli zvýšení svých šancí na přijetí k StB sepsal v roce 1987 šestistránkový životopis. "Zcela souhlasím se vstupem spojeneckých vojsk. Jsem přesvědčený internacionalista, plně oddaný marxismu- leninismu," mimo jiné dokazoval svou politickou spolehlivost. Vice:

    http://zpravy.idnes.cz/mf-dnes-komorous-velebil-ruskou-okupaci-a-stb-fa5-/domaci.asp?c=A070313_211910_domaci_miz

    OdpovědětVymazat
  2. Anonymní18:55

    Tohle je velmi dobre - "účast paní Kubišové na chystaném kšeftu Golden Kids nebyla smluvně ošetřena, ".

    Ve svete show businessu i za socialismu, natoz pak nyni je zrejme, ze pokud se jedna a za situace vetsich penez, kde pisemna smlouva je jistota pri pripadnych roztrzkach ci zapocatych osobnich valkach tou jedinou moznou variantu, jak druheho pritlacit k plneni uzavrenych dohod. Pi. Vondrackova, stara harcovnice v tomto dole na penize musi vedet, ze pokud smlouva nebyla pisemne uzavrena, ze se vzdy jedna o projednavani navrhu pripadne budouci spoluprace a do podpisu smlouvy nikdy nikoho nic nezavazovalo a nezavazuje. Show business stoji a pada na pisemnych smlouvach. Tot bezna praxe vsude, kde se tento obchod provozuje,
    Jak je videt, s. Vondrackova vice dava na poznatky ze sveho zivota nabytych, ze kdyz Marta Kubusova nema sveho zastanece, politicky velmi vlivneho ve sve dobe - jak to rici o konkubine - pritele v umeleckem zivote - tedy Lubomira Strougala v te dobe, kdy naopak byla Marta se svym muzem pronasledovana, si nyni soudne a urcite zase s nejakou nadejnou protekci pres soudni stolici, coz u nas s tou lidksou stolici ma hodne podobneho, nicit tuto zenu, Martu Kubisovou. Ano, souhlasim, ze s. Vondrackova, co se kvuli darovanemu kozichu od "ctitele" porvala na verejnem /spise stranickem - mysleno KSC - miste poprala s soudruzkou Strougalovou, manzelkou vysokeho stranickeho funkcionare predsednictva UV KSC a predsedou federalni vlady CSSR, neuctive a zakerne utoci na ctihodnou M. Kubisovou. Co pak si asi s timto nas slavny soud v jejich veci asi pocne? Mel by vyjit po shora uvedenem vstric a ochranit pi. Martu Kubisovou. Ale v nasich pomerech je naprosto vse nejiste, a to pres naprosto zrejme dukazy o sporu.

    OdpovědětVymazat
  3. Anonymní22:28

    At už dou fšici bolševici do prdel, dušan dvořák

    OdpovědětVymazat