24.5.09

Věc: Situační analýza sociálně vyloučených lokalit města Chomutova s důrazem na exekuční praxi aneb co Vám Tv Nova neřekla. Celé znění zde

18 komentářů:

  1. Anonymní16:11

    Ja jsem v Chomutove vojakoval jako nespolehlivy u zenistu. Kasarna byly na namesti
    a o problemech s cikanama mne nemusi nikdo nic rikat, meli jsme jich tam 20%. Otazka romske mensiny nema nic spolecneho s rasizmem, je to pouze zalezitost jejich chovani. Vubec se nedivim, ze lidem vadi, jen se podivejte na YouTube. VB

    OdpovědětVymazat
  2. Anonymní16:29

    Nehazet vsechny cikany do jednoho pytle, muzeme nazvat vsechny cechy zlodeji kdyz jich par legalne krade vic nez zdravo?

    OdpovědětVymazat
  3. Anonymní17:19

    Pane anonyme, trochu jste to prepiskl, kdyz prirovnavate Cechy k cikanum. Tady se vubec nejedna pouze o kradeni, tady jedna o narodni mensinu, s kterou byly po staleti problemy. Jestli jste starsiho rocniku, tak se musite pamatovat na scitani obyvatel nekdy tak pred padesati lety, kdy cikani prijizdeli v maringotkach od vesnice k vesnici, aby se tam mohli zaregistrovat. Mistni jim ale zablokovali vchod do vsi, takze cikani museli odejet k dalsi vesnici, kde se opakovalo to same. Nikde je nechteli. To same se opakuje ted. To ze mezi Romy se najde par slusnych nezastini skutecnost, ze spoluziti s tou vetsinou je vec nemoznosti. VB

    OdpovědětVymazat
  4. Pametnik z Chomutova17:35

    Pred 50 lety jim mistni obcane v Chomutove zablokovali vstup do mesta? Kde jste na to prisel? V 50 roce se do Chomutova stehovala vetsinou verbez z Ostravska a z dalneho slovenskeho vychodu, po odsunuti puvodnich Nemcu, cikanskych rodin moc v Cechach v te dobe nebylo a masove v maringotkach taky uz nejezdili.

    OdpovědětVymazat
  5. Jako vždy v historii je i dnes tento negativní vztah k menšinám vážným příznakem nemoci a úpadku celé společnosti.

    Romové v minulosti a dnes

    Podle posledního sčítání obyvatel (v roce 1991) se v bývalém Československu hlásilo k romské národnosti 108 705 občanů, (0,75%), z toho v České republice 32 903, (0,3%). Skutečný počet příslušníků této menšiny je však nesporně vyšší, bývá odhadován v Čechách na 130 000 až 270 000 osob, (přibližně 1,3 až 2,7 %). Pokusme se alespoň krátce povědět, odkud Romové pocházejí, kdy a kudy přišli do Čech, jak žili, jaké byly jejich osudy, jaký vztah k nim chovala okolní společnost v minulosti a dnes.
    Cikáni nebo Romové u nás žijí již téměř šest století, možná i déle. Při svém příchodu do Evropy často tvrdili, že pocházejí z Egypta, kde trpěli, byli pronásledováni a odkud byli nakonec vyhnáni pro svoji křesťanskou víru. Snažili se těmito pověstmi dosáhnout vlídnějšího přijetí ze strany evropského křesťanského obyvatelstva a mnohdy se jim jejich záměr skutečně dařil. Odtud pramení doměnka o egyptském původu Cikánů. Podle ní získali například v angličtině název GYPSI.
    Pro nás je jistě zajímavé, že ve Francii bývají Cikáni nazýváni mimo jiné i slovem BOHEMIENS (=Češi) z podobných důvodů. Přicházeli tam totiž mnohdy z Čech a prokazovali se glejty českých králů. Tyto listiny byly zpravidla padělané, vyskytly se však i pravé, (například glejt krále Zikmunda z roku 1417 nebo 1423).
    Jazykové, sociologické a antropologické výzkumy ukázaly na jinou pravlast Cikánů - než Egypt nebo dokonce Čechy - totiž na Indii. Romové zde patrně žili rozptýleni zejména v severních částech země, náleželi k nižším společenským vrstvám, zabývali se ponejvíce kovářstvím či hudbou. Aby se uživili, museli často měnit místo svého působení. Hospodářské důvody mohly sehrát základní roli také při jejich odchodu z Indie směrem na západ. Maďarský evangelický student teologie I. Vályi si v roce 1763 jako první všiml vnější i jazykové podobnosti Romů a svých kolegů z Indie pobývajících tehdy v Leidenu. Sporadicky se vyskytují názory, že Romové jsou potomci Drávidů - původních obyvatel Indie.
    Do Evropy směřovali Romové nejčastěji přes Blízký Východ, Malou Asii a Balkán nebo přes severní Afriku a Španělsko. S pobýváním Cikánů v maloasijském Cařihradu souvisí pojmenování CIKÁN. Jeho původ se odvozuje zpravidla od slova Athinganoi, jímž bývala zprvu označována jistá manichejská sekta vzniklá v 11. století ve Frýgii.
    Málo pravděpodobná se zdá být doměnka, že Cikáni byli hnáni přes východní Evropu k západu mongolskými hordami, které v 1. polovině 13. století podnikly rozsáhlý nájezd na Evropu. Tento výklad vznikl na podkladě 82. kapitoly Dalimilovy kroniky. Podle ní se roku 1242 po Čechách začali objevovat skupiny hladových lidí, jejichž vzhled v některých rysech připomínal Cikány. Prosili o jídlo a opakovali slova "kartas bóh", což někteří badatelé vykládají jako "nastal hlad", jiní v této formuli spatřují oslovení "pane", "bratře". Obyvatelstvem byli nazýváni KARTASI a považováni za zvědy blížícího se mongolského vojska. Vyobrazení jednoho Kartase se dostalo do erbu pánů Košíků z Lomnice.

    OdpovědětVymazat
  6. POKRACOVANI 2:
    Ve skutečnosti se patrně jednalo o jiný národ postižený mongolským tažením na Evropu. Je známo, že podobných etnických skupin se pak ve 14. století na území tehdejší Východořímské říše vyskytovalo více. Z názvu tohoto státního útvaru (Imperium Romanum) možná pochází i označení ROM pro Cikány a jim podobné národy. Přijímanější je ovšem názor, že slovo Rom je odvozeno od sánskrtského Dom (=člověk, muž).
    V našich zemích se slovo Cikán objevuje až v popravčí knize pánů z Rožmberka. V roce 1399 je zmíněn "Cikán, črný, Ondřejóv pacholek" a nejspíš se jednalo o přezdívku. Staré letopisy české datují (patrně o rok mylně) příchod tří set Cikánů ku Praze do roku 1416. Zápis zřejmě zmiňuje novou silnou skupinu Cikánů, která v roce 1417 táhla střední a západní Evropou ve třech proudech (pod vedením jejich krále Sindela a vévodů Ondřeje, Michala a Panuela). Tito Cikáni se lišily od balkánských etnicky i společensky, zejména oblibou v kočovném způsobu života a parazitním způsobem obživy. Nejvyšší písař Nového Města Pražského Prokop v díle o počátcích husitského hnutí je hodnotí v katolickém duchu slovy: "vzhledem a podobou předstihli tábority a zanechali jim své špatné mravy".
    V 15. století se pak Cikáni rozšířili po Evropě, živili se hadačstvím, vymáháním almužen a krádežemi. Pouze zpočátku obyvatelé uvěřili jejich již zmíněným pověstem o křesťanské víře či utrpení v Egyptě. Později bývají vyháněni a pronásledováni a mnohdy jsou považováni za špehy Turků či obviňováni ze žhářství. Ve srovnání s německými zeměmi jsou v Čechách přijímáni poměrně vlídně. Vypudit se je sice odtud pokoušel již v 16. století Ferdinand I., patrně však bez většího úspěchu.
    Kruté, dlouhodobé a systematické pronásledování Cikánů nastává až po třicetileté válce a vrcholí za vlády Leopolda I. a Karla VI. na přelomu 17. a 18. století. Doba "temna" postihla krutě nejen české evangelíky. V roce 1688 jsou Cikáni vypovězeni ze země, v dalších letech postupně prohlášeni za psance (reskript 11.7.1697) a postaveni mimo zákon (patent 20.5.1721). Život Cikánů měl menší cenu než život divoké zvěře. Pořádali se na ně štvanice, byli houfně pobíjeni, ženy mrzačeny nejčastěji uřezáním uší, muži věšeni. Obyvatelé českých zemí měli povinnost se na pronásledování Cikánů podílet, za poskytnutí pomoci či útulku hrozil postih. Přesto však i v této době u nás Cikáni pobývali a místním obyvatelstvem byli tolerováni, často i ochraňováni a využíváni k práci. Legálně zůstalo několik romských rodin trpěno pouze na panství Kouniců a Lichtenštejnů na jižní Moravě.
    Zmírnění pronásledování a pak i konec vyhánění a zabíjení Cikánů přináší až osvícenství za vlády Marie Terezie a Josefa II. Stát začíná uplatňovat snahy o asimilaci, o splynutí Cikánů s ostatním obyvatelstvem. Pod trestem 25 ran holí je zakázána romština, děti jsou odebírány na převýchovu do katolických rodin, chlapci od šestnácti let odváděni na vojnu. Arcivévoda a pozdější císař Josef II. se pokoušel delší dobu o usídlení Cikánů také na několika místech jižní Moravy zejména na půdě konfiskované klášterům. Kromě několika vesnic (Bohodoudov, Oslavany,...) však jeho snahy skončily s malými úspěchy. Cikáni dále vedli potulný a kočovný život. Po celé 19. století je proti nim vydávána řada zákonů a nařízení (např. 14.9.1888 výnos vídeňského ministerstva vnitra), kruté formy pronásledování ale mizí.
    Někteří Cikáni vykonávali úspěšně zejména práce kotlářů (kelderari) nebo koňských handlířů (lovari). Výrazným rysem romského etnika je jejich vřelý vztah k hudbě často obdivuhodné hudební nadání. Cikánské rodiny se často sdružovaly v osady, v jejichž čele stál vajda (mujalo). Prostředí cikánských pospolitostí se objevuje i v dílech romantiků, jmenujme alespoň Karla Hynka Máchu.
    Samostatné Československo po roce 1918 přináší pro Cikány momenty kladné i záporné. Koncem roku 1926 zahájila výuku cikánská škola v Užhorodě, v roce 1930 v Košicích vznikla Liga pro kulturní povznesení Cikánů a při ní zřízeny dramatický kroužek a fotbalový klub Roma.

    OdpovědětVymazat
  7. Zaver

    Na druhé straně v létě 14.7.1927 vláda přijala na nátlak veřejnosti a zejména agrární strany zákon o potulných cikánech a o rok později zavedla dokonce tzv. cikánské legitimace a kočovnické listy. Dochází v té době také k útokům na cikánské osady. Při jednom z nich v obci Pobedim útočníci šest osob zabili, mezi nimi i šestileté děvče. V roce 1929 vzrušil českou i zahraniční veřejnost košický proces s lupičskou bandou Cikánů z obce Moldava. Podle zmatených výpovědí svědků a obviněných, (jimž zkušenost radila neodporovat úřadům a svalit vinu na druhého), zde vzniklo podezření z kanibalismu. Nakonec však byla prokázána "pouze" loupežná přepadení.
    V období německé okupace prožili Cikáni další kruté pronásledování. Protektorátní správa je od srpna 1942 svážela do Let a Hodonína (u Boskovic) a dále do Osvětimi a Osvětimi II.- Březinky. Odtud se jich vrátila jen nepatrná část. Naprostá většina romského obyvatelstva žijícího dnes na území Čech pochází ze Slovenska, kde pronásledování v době války nebylo zdaleka tak důsledné.
    Bezprostředně po válce ale pak i v padesátých a šedesátých letech přicházeli k nám Cikáni za prací a lepším živobytím zejména do větších měst a do pohraničí.
    Poválečné zřízení znamenalo pro Cikány výrazné zlepšení životních a sociálních podmínek. Snahu o jejich usazení, přizpůsobení se okolí, zvýšení jejich kvalifikace a hmotné životní úrovně však neprovázel respekt k jejich kultuře a způsobu života. V roce 1958 vláda zakázala kočování (zákonné opatření přijaté Národním shromážděním 17.10.1958). V atmosféře roku 1968 se Romové organizovali ve Svazu Cikánů-Romů. Normalizační vláda však jeho činnost (podobně jako jiné aktivity) velice brzy (1973) ukončila.
    Po roce 1989 se vztah našich obyvatel k Cikánům výrazně zhoršuje. Nemám na mysli jen množící se útoky hololebých primitivů, ale i celkový negativní vztah obyvatel k Romům a jiným menšinám.
    Připomeňme jen několik smutných případů:
    Písek, 24. září 1993 - skini zaháněli Cikány do Otavy a způsobili utonutí romského chlapce Tibora Danihela.
    Ždár n. S., 14. května 1995 - parta násilníků vnikla do bytu dvaačtyřicetiletého Roma Tibora Berkiho a ubila ho před zraky jeho rodiny.
    Žiar n. H., 21. července 1995 - skini zbili Roma Mário Gorala, pak jej polili benzinem a zapálili, Mário nepřežil.
    Břeclav, 7. října 1995 - útočníci surově zbili manžele Josefa a Jarmilu Polákovi, Josef přišel o oko.

    OdpovědětVymazat
  8. Kde hledat kořeny takového vztahu? Cikáni nevyvolali žádnou světovou ani lokální válku, neorganizovali žádné vyhlazovací akce, neosnovaly politické převraty, nepřijeli k nám s tanky, nepodíleli se na vzniku přebujelé průmyslové a konzumní společnosti ani na systematickém drancování přírody. Stáli stranou vývoje dnešní sebezničující civilizace. Naopak, oni sami se stávají snadnou obětí dalšího vývoje naší civilizace, neboť k jeho nástrahám (drogy, prostituce, zločinnost, násilí,...) jsou mnohem náchylnější než ostatní obyvatelstvo.
    Skutečným a zcela pochopitelným zdrojem nenávisti k některým Romům bývají jejich krádeže, loupeže či násilnosti. Do situace vedoucí k protizákonné činnosti Romy často také tlačí důsledky ekonomických i politických reforem posledních let. Nezaměstnanost se týká především méně kvalifikovaných pracovníků, tedy velké části Cikánů. Rozdělení Československa mnoho z nich připravilo o české občanství. Nechci tím omlouvat kriminalitu Romů, ta vykazovala (v přepočtu na obyvatele) i před reformami přibližně pětinásobek kriminality ostatní populace. Poukazuji jen na některé příčiny jejího stálého zvyšování.
    Negativní vztahy mezi "gádži" a Romy často pramení také ze vzájemného strachu. Ti první se bojí (oprávněně), že Cikáni kradou a škodí na majetku či na zdraví, naopak Romové mají strach z posměchu, diskriminace, z toho, že jim "gádžové" škodí na cti. Ve vzájemných vztazích však bývá přítomen navíc strach z neznámého, cizího, strach, který pramení ne ze zkušenosti, ale naopak z nevědomosti. O myšlení, kulturu i dějiny Romů se okolní svět příliš nezajímá. Nedokáže jim pak porozumět, nechápe například jejich stupnici hodnot, jejich pojetí času, vztah k majetku, k rodině, dětem, ke stáří...
    Nepřátelství k Cikánům pramení někdy pouze z toho, že jsou jiní, že se "nepřizpůsobili".
    Příčinu nesnášenlivosti dnešní společnosti vůči menšinám můžeme spatřovat i ve ztrátě základního společenského sebevědomí velké části našich občanů, plynoucí z polistopadových nářků nad stavem naší ekonomiky či z nekritického odsuzování všeho minulého. Úpadek vlastní národní identity se pak projevuje často v jakési servilnosti vůči momentálně úspěšným západním sousedům, v ponižování se před nimi a na druhé straně v odporu a agresivitě vůči menšinám, ať už se jedná o Romy, Vietnamce či Araby. Jistě u naší mládeže působí i příklad zahraničních "skinheadů" a podobných skupin a obecné názorové proudy dnešní doby plné ostrých loktů, tvrdého boje a násilí.

    Jako vždy v historii je i dnes tento negativní vztah k menšinám vážným příznakem nemoci a úpadku celé společnosti.

    OdpovědětVymazat
  9. Anonymní17:52

    Pametniku, je videt, ze neumite cist. Napsal jsem, ze je v zadne vesnici nechteli, co do toho pletete Chomutov. A ty z toho vychodniho Slovenska byli hlavne cikani, kterym slovenske urady zaplatili, aby se jich zbavili. Moc si nepamatujete. VB

    OdpovědětVymazat
  10. Anonymní17:53

    Romové v Československu po roce 1945

    Typické pro řešení tzv. cikánské otázky bylo byrokratické rozhodování bez účasti Romů. Jednání komise pro otázky cikánských občanů, 70. léta
    (Muzeum romské kultury)

    Druhá světová válka s sebou přinesla téměř úplné vyvraždění Romů v Čechách a na Moravě. Nacistickou genocidu přežilo asi 10 procent původního romského obyvatelstva v českých zemích (500 - 600 osob). Po roce 1945 začali za prací přicházet Romové z romských osad na Slovensku. Podle soupisu Romů provedeného v roce 1947 státními orgány žilo v českých zemích již přes 16 000 Romů. Směřovali především do pohraničí a do průmyslových oblastí severních Čech a Moravy, odkud bylo předtím odsunuto německé obyvatelstvo.

    Slovenští Romové přicházeli do českých měst z kulturně odlišného prostředí izolovaných romských osad a příchod byl spojen s přetrháním tradičních rodových vazeb uvnitř romské komunity i navenek. Do Čech a na Moravu mířili Romové především v 50. letech. Počet Romů stále narůstal a v roce 1989 se odhadovalo, že v Čechách a na Moravě žilo 150 - 180 000 Romů. Z tohoto počtu tvoří dodnes asi 80 - 85 procent potomci slovenských Romů po staletí usazených v romských osadách, asi 10 procent tzv. olašští Romové, kteří kočovali až do roku 1959, a zbývajících 5 procent jsou potomci původních českých a moravských Romů a Sintů (němečtí Romové). Jednotlivé romské skupiny se od sebe liší především dialektem romštiny a zvyky.

    Po roce 1948 byli Romové nejprve formálně zrovnoprávněni (zrušením diskriminačního zákona č. 117/27 Sb.), ovšem společensky zůstali na okraji. Od druhé poloviny 50. let přistoupil tehdejší režim k otevřené politice asimilace Romů.
    Po roce 1948 byli Romové nejprve formálně zrovnoprávněni (zrušením diskriminačního zákona č. 117/27 Sb.), ovšem společensky zůstali na okraji. Od druhé poloviny 50. let přistoupil tehdejší režim k otevřené politice asimilace Romů.

    Nejprve bylo zlikvidováno kočování zákonem č. 74/58 o trvalém usídlení kočujících osob. Na základě tohoto zákona byl proveden soupis těchto osob, z nichž část tvořili Romové. Nejvýrazněji se zákon dotkl skupiny tradičně kočovných olašských Romů, ale postiženi byli i mnozí slovenští Romové, kteří přijížděli do českých zemí za prací. Na základě prováděcích předpisů potom měly osoby označené za "kočovníky" zákaz vzdalovat se bez povolení z míst, kam byli usazeni.

    OdpovědětVymazat
  11. Pametnik z Comutova17:59

    Myslel jsem si ze kdyz jste se zminil o vojakovani v Chomutove tak vam odtud zustaly vzpominky na kocovne cikany kterym bylo braneno vstupu do mesta.

    OdpovědětVymazat
  12. Anonymní18:01

    Vidim upadek spolecnosti v tom, ze tady se napadaji ti, kteri dodrzuji zakony, zatim co z cikanu se delaji obeti. Roman Hladky

    OdpovědětVymazat
  13. Vanek18:14

    Z meho ranneho mladi si pamatuji konske sprezeni v ulicich Prahy. Bydleli jsme na Palmovce a pamatuji si na postovni vuz tazeny kommi. Po prestehovani do K.Varu v 50 roce tahali pivovarske kone zebrinak se sudy piva ve Varech. Kocovne cikany jsem s konskym sprezenim nikdy nevidel. Mozna ze pro ne v Krusnych horach nebyly moc dobre podminky. V ulici kde jsme bydleli zila jedna cikanska rodina, 5 deti s kteryma jsme si hrali. Cesi, nemci, cikani, zidi, madari. Nepamatuji se ze by me chtel ukrast cikan kulicky, to spis ceske dite. Jejich otec kdyz bral tak se ozral a byl trochu hlucnejsi. To se dalo prezit. Horsi je to dnes kdyz ozrala ceska zubarka spravuje detem zuby.

    OdpovědětVymazat
  14. Anonymní18:14

    Ale kdepak, v pripade Chomutova jsem se zminil o cikanech, kteri meli v okrese pribuzne, zadne kocovniky, jinak by nemohli byt v armade. Kvuli nim jsme meli hodne problemu, jeden z nich byl, ze kdyz prisli z opustaku, tak prinesli sebou vsi a my ostatni jsme museli chodit vetsinu roku ostrihani do hola. VB

    OdpovědětVymazat
  15. Anonymní18:22

    Asociálové, to nejsou jenom cikáni. Většině lidí vadí drzé chování, lhaní, agresivita těchto lidí. To, že se mluví o rasismu je nekorektní, protože jak píšu, jde o nesouhlas s příživnickou filozofií těchto lidí.
    Změnit se to může jedině změnou pohledu na svět těchto lidí a to je možné u nové generace jejich dětí. Soc. dávky by měli pobírat lidé, kteří plní alespoň základní normy společnosti. Budou se aktivně snažit pracovat a obec se musí snažit jim zajistit zaměstnání, třeba úklidem daného prostoru. Teprve následně dojde k proplácení dávek, kdo nepracuje dostane pouze stravenky jako to dělali někdo v Litvínově.Kdo nebude posílat děti do škol, které děti budou páchat trestnou činnost, postih dopadne na rodiče. Za neschopnost a nezájem o výchovu.
    Toto by se mělo samozřejmě týkat všech občanů bez rozdílu.

    OdpovědětVymazat
  16. Kdyz jsem slouzil socialisticke vlasti jeden vojak, dnes ma neco do cineni s Ministerstvem kultury, chytil od sve nastavajici, ktera za nim prijela v kloboucku se zavojem filcky a za dva dny byla cela rota zafilckovana. Blondynka z lepsi spolecnosti je pritahla z Prahy stovezate. Breberkama bych se moc neohanel, nevybiraji si rasu ktera jim chutna vic nez jina.

    OdpovědětVymazat
  17. Anonymní20:36

    Mozna ze ta blondynecka byla obarvena cikanka, v Litomericich takovych bylo dost. Vojacci meli zne a za par korun se slo do housti. Jedine se to nesmely dovedet divcin rodiny, vojacek by se asi zdravy z vojny nevratil.

    Byvaly vojak z Litomeric.

    OdpovědětVymazat
  18. Anonymní20:49

    Naucit cikana pracovat a prizpusobit se slusne spolecnosti je jako naucit jesterku stekat.

    OdpovědětVymazat