8.1.09

O pravdě a lásce trochu jinak. Milovat ovšem lze vlast, národ, rodnou řeč, ba i stranu, dělnickou třídu či fotbalový klub. Církev kupodivu ne; církev mohu ctít, mohu být jejím zastáncem a zachovávat její příkazy, ale ještě nebylo slýcháno, aby někdo pravil - miluji českou církev podobojí. Ostatně tichá úcta může být někdy víc než žvanivá láska. Ale vraťme se k svrchu jmenované skupině objektů, k nimž patří vlast, národ či rodná řeč. Láska k nim může být cit velmi vřelý, nicméně odlišný od lásky příbuzenské a v jednom smyslu i protichůdný. Nevzbudím ničí hněv, povím-li mu, že nemiluji tutéž dámu jako on, jelikož mé srdce náleží nějaké úplně jiné ženské, spíš bych ho popudil tvrzením opaku. Naopak bych velmi pohněval nadšeného patriota sdělením, že nepokládám jeho vlast ze všech vlastí za naprosto nejspanilejší, nejúctyhodnější a ve všem všudy nejdokonalejší.
Vice zde

Žádné komentáře:

Okomentovat