Beneš skutečně vyzýval k vraždění všech Němců

Citáty z projevů prezidenta Beneše a českých politiků vybízejících k organizovanému zabíjení všech německých spoluobčanů bez ohledu na jejich postoje za války: Najdete zde

 

Volíte-li Zemana, ničemu se pak nedivte! (aktualizováno) Vzkaz všem potenciálním voličům M.Z. a médiím s děravou pamětí :  Více

Vzkaz herce Oldřicha Kaisera z Malajsie k volbám

TOHLE chcete na Hrad?
Miloše Zemana podpoří při prezidentské volbě i členové ultrabolševické KSČ na čele s Miroslavem Štěpánem. Tentýž Štěpán v roce 1989 z pozice tajemníka strany brutálně rozháněl protirežimní demonstrace.
Klikni na obrazek, zvetsi se.

VÝZVA VĚRY ČÁSLAVSKÉ PREZIDENTSKÝM KANDIDÁTŮM S KOMUNISTICKOU MINULOSTÍ!

Celý život se zajímám o veřejné dění, byť jsem v politice nikdy nepůsobila. Mé poslední dva veřejně viditelně činy byl jednak podpis 2000 slov, který jsem nikdy neodvolala a tichý protest proti okupaci mé vlasti. A to na olympiádě v Mexiku 1968. Tehdy jsem jako olympijská vítězka odvrátila hlavu při sovětské hymně od vlajky okupantů. Oboje jsem si pěkně odskákala – do slova a do písmene. Přesto, anebo právě proto, nechci, aby prezidentem mé milované vlasti byl bývalý člen zločinné strany. Vím, že mnoho slušných lidí pod tlakem okolností do strany vstoupilo a dnes toho i litují. Ti však nekandidují na prezidenta. Tvrdím, že bývalí komunisté nemají morální právo kandidovat na hlavu našeho státu! Prosím, nevolte je!

Po svých dost složitých životních peripetiích jsem se zařekla, že už politiku nebudu nikdy komentovat - je pro mne jednou provždy tabu a tečka! Mnoho let jsem svému předsevzetí dostála, nikdo mne nezlomil k jakýmkoliv proklamacím, i přesto, že tlaky z různých stran byly převeliké. Až dnes! Dnes, kdy se jedná o volbu prezidenta naší země, nemohu mlčet a souhlasit s navrhovanými kandidáty. A to přesto, že jsem si vědoma, že se z pozice čestné předsedkyně ČOV dopouštím jistého přestupku. Olympijská charta káže, že prostřednictvím olympijských kruhů nelze proklamovat jakékoliv postoje rázu politického, náboženského, rasového, apod. Ano, vždy jsem respektovala tento statut (Olympijskou chartu), byl pro mne téměř písmem svatým, až na jednu, jedinou výjimku a tou bylo, že jsem se v roli sportovkyně vystavila riziku, že bych mohla být za vyslané gesto ze stupňů vítězů diskvalifikována a MOV mi odebere olympijské medaile. To bylo na olympiádě v Mexiku 68 po okupaci Československa, kdy jsem na stupních vítězů nerespektovala sovětskou okupantskou vlajku a odvrátila od ní hlavu. Tehdy celý svět pochopil, že naše země žije, že má hrdé lidi a ani brutální síla nás nepoloží na lopatky. Budoucnost naší země mi lhostejná není, už proto, že jsem vždy byla na své předky neobyčejně hrdá. Máme nesmírně bohatou minulost, obdivuhodné osobnosti.

Myslím, že volba prezidenta je aktem, ve kterém hraje důležitější úlohu otázka morální, než politická. To, že bychom měli volit kandidáta, který neměl nikdy nic společného s KSČ, je věc mravního postoje spíš než politického. Je to věc samozřejmá. Lidí, kteří uvěřili iluzím, lžím a pokryteckým svodům i těch, kdo podlehli hrozbám a nátlaku, povolily jim nervy a chtěli ochránit budoucnost svých dětí a vstoupili do KSČ, bylo hodně. Jejich rozhodnutí rozumím, ale nemohu akceptovat, aby se někdo takový stal hlavou našeho svobodného, demokratického státu. Bylo by to plivnutí do tváře té obrovské většiny lidí, kteří tehdy prostě nemohli morálně připustit spojení s KSČ a také do KSČ nevstoupili. Bylo jim jasné, že to byla strana, která neměla vůbec žádné mravní zásady, jen zásady mocenské. Není možné akceptovat, že to ti, kteří tam vstoupili, nevěděli, nebo to tak dalece nedomysleli. Stalo-li se něco takového, není možné připustit, aby se stali hlavou státu! Neboť o to tu jde. Nikoho neodsuzuji, chci jen, abychom nevpouštěli do života kompromisy, vedoucí k totálnímu morálnímu rozkladu společnosti.

S výjimkou prezidentů komunistických nebyl žádný náš prezident za svobodných časů členem KSČ. A tak by to mělo být i nadále. Za všechny uvedu dva příklady těch, kteří by tehdy získali hrozně moc pro sebe a své rodiny i pro svou práci a mohli jezdit po celém světě, žít si vesele a pohodlně, ale neudělali to především z mravních důvodů: Jaroslav Seifert a Václav Havel. Myslím, že tu mohu s klidem užít veledůležitou větičku, která proklouzla cenzorům v dobách nejhorších - z filmu Pyšná princezna, slova moudré babičky: "Kdo zlu neodporuje, sám se proviňuje." Doporučuji kandidátům, jejichž život je poznamenaný spoluprací s KSČ, aby se hlouběji a důsledněji zamysleli nad důsledky rozhodnutí, kterým si usnadnili život. Nejsou slučitelné s kandidaturou na prezidenta demokratické a svobodné České republiky.


Věra Čáslavská

Prevzato:  http://www.sinagl.cz/z-nasi-korespondence/vyzva-very-caslavske-prezidentskym-kandidatum-s-komunistickou-minulosti.html

A to už přátelé nevíte, že nejbližším spolupracovníkem vašeho kandidáta je komunistický armádní papaláš, který nabízel zkoprnělému vedení KSČ v listopadu 1989, že jako velitel tankové divize ve Slaném převálcuje vás či vaše rodiče, demonstrující na Václaváku, těžkou obrněnou technikou?
Vice: Volíte-li Zemana, ničemu se pak nedivte!

K N Í Ž Á K O V A   P A R T A

Národní galerie je kulturní instituce, ale tato dvě slova by stejně tak dobře mohla znamenat i jakousi přehlídku národa, vyvýšené řady sedadel, tedy jakési národní divadlo. Součástí takovéto národní galerie, která by se dala označit za kabinet kuriozit, je bezpochyby i dlouholetý ředitel NG Milan Knížák, který, když už není ředitel, snaží se být ze všech sil aspoň národní – na stará kolena chce někam patřit. Knížák je národní stejně jako galerie, což není kýč, ale skutečný domácí produkt, podobně jako botasky, becherovka či lázeňské oplatky. Co čert nechtěl, během vánočních svátků, které na Tři krále slavně končí, padl Knížákovi zrak na stránky Babylonu, byl nemile zaskočen, vzal do ruky pero a napsal: „Rád bych poukázal na poslední číslo. Je plné vulgarit. Jen na první straně se objevily pojmy jako nezesrali, vychcanější, sviňárna, žrát, spát a mrdat a o prezidentu republiky se tu hovoří jako o nedovzdělaném tenisovém hovadu,“ stěžuje si Knížák v deníku Právo. Inu, co naplat, tak už to u chuligánů, kteří píjí pivo a pokuřují cigarety, chodí. A to se ještě redakce Babylonu držela zkrátka, takže u jména Knížáka například chybí přídomek čurák.

S Knížákovým textem jako kdyby svět omládl o padesát let do radostných časů mládežnických brigád, kdy na správnou výchovu mládeže ještě dohlížela strana a vláda. Ani staré filmové týdeníky, které nám ukazuje Česká televize, nejsou sto tak dokonale navodit tehdejší radostnou atmosféru férovosti, radosti a slušnosti, jako se to daří Knížákovi.

Když se komsomolka onanuje
co by si pomyslel Stalin
a Jula Fučík
Nesmíš
ty ty!
řekli by jí
nebudeš matkou Olega Koševého
a komsomolka
i kdyby taková byla
by se zastyděla...

...veršoval v té slavné době Egon Bondy.

Knížákovým idolem je bezpochyby sovětská kráva Poslušnica, která nadojila místo obvyklých 7 000 litrů mléka za rok rovných 12 700 litrů, a to za pouhých třicet dní.Základem trvalého úspěchu a výdobytků nové lepší slušné společnosti je ovšem bdělost. Knížák se podivuje, jak je možné, že takový časopis, jako je Babylon, dotuje tuzemské ministerstvo kultury – ministerstvo lesního hospodářství nebo dopravy by zřejmě bylo příhodnější.
„Asi nejpikantnější je, že tento časopis vychází s podporou ministerstva kultury,“ varovně v Právu zachrochtalo institucionalisované prase Knížák, aby příslušnou instituci upozornilo na existenci časopisu s tak pobuřujícím obsahem a nutno říct, že národní galerie je v tomto ohledu pestrá, od Karla Sabiny přes Karla Čurdu, až třeba po Knížáka – rozdíl mezi nimi je jen v režimech, nikoli v nich samých.

Knížák svůj text neadresoval redakci Babylonu, ale uprdelil jej v Právu, zatímco do Babylonu text poslal, aby formalitě bylo učiněno zadost, bez jakéhokoli oslovení atd. jenom na vědomí. Tak je to správné. Základem zespolečenštění jedince je, včera jako dnes, institucionálně pojatá kritika. Vedle udání prostřednictvím Práva jde ovšem i o Knížákův vzkaz příslušným místům: Jsem tady, připraven, s těmi správnými názory, můžete se mnou kdykoli počítat. To je také znárodnělé chování, zvláště po roce 1968, kdy se na nejrůznějších úrovních uvolnily tisíce míst. Pozoruhodné na tom je, že Knížák má potřebu se kurvit ještě dvě desítky let poté, co komunisty vzal ďas.
Pak ovšem přejde ještě do vyšších poloh odposlechů soukromí ze strany StB:

„Ke zmíněnému číslu Babylonu bych ještě rád dodal,“ dodal Knížák, „že jeho pilotním textem je interview s Danou Němcovou, kde se z této ženy dělá disidentská hrdinka a všeobjímající bytost, ale já si dobře a z vlastní zkušenosti pamatuji, jak Němcovic rodina zkolabovala, Jiří Němec žil v jedné místnosti s Věrou Jirousovou a Daně Němcové nutili Ivana Jirouse (dnes známého jako Magora). V bytě v Ječné ulici byl neuvěřitelný nepořádek, který dobře ilustroval panující morální zmatek. To nezpůsobil komunistický tlak, ale problémy v rodině. O tom není v interview ani slovo. Opět falšujeme dějiny. To je v tzv. studentském časopise zvlášť nebezpečné,“ píše Knížák.

Jistě, a to Babylon ve své pokleslosti šel tak daleko, že jsme se Dany nezeptali, do kolika let se počůrávala, zda se jí líbil Václav Havel a jestli používá 123gramový jednovrstvý Harmasan Mýval se 400 útržky od 5 kč výš nebo dává přednost parfémovanému dvouvrstvému Big Soft plus 4 x 160 útržků po dvaceti korunách, protože bez hajzlpapíru Knížák nenapíše ani řádek, natož pak udání, a dokonce se bez něj ani nevysere – bez toaleťáku, jak známo, se totiž dějiny, a především ty národní, nedají dělat. Mravní pokleslost Němcovy rodiny obzvlášť vynikne, když ji srovnáme s životem hrdiny socialistické práce soudruhem Františkem Graifem, vynikajícím havířem s příkladnými vlastnosmi s přirozenou autoritou, jak nedávno napsaly komunistické Haló noviny ve svém nekrologu: „Stejně jako on byli všichni členové jeho brigády obětaví lidé, havíři na nejvyšší profesionální úrovni, vzorní občané, záviděníhodní otcové rodin, chlapi, kteří byli vždy a včas tam, kde je šachta nebo společnost potřebovala.“

Ne Karhanova parta, ale Knížákova parta.
Ale možná, že za ty své svazácko-udavačské odposlouchávací tendence Knížák nemůže – že je jenom prostě, tak teple lidsky, blbej, že to myslí upřímně, podobně jako kdysi Pavel Kohout. Knížákovi nedá spát především podtitul revue Babylon označované za studentský list pro seniory. Věnuje tomu celou první část svého článku.

„Již dlouhou dobu mám problém s podobou Babylonu,“ píše Knížák. „Nerozumím, co znamená ‚studentský list pro seniory‘, jestli jsou tím myšleni starší pedagogové nebo senioři obecně. Možná jsou senioři chápáni jako vrstva obyvatel bez perspektivy, jak se o nich vyjádřil současný ředitel Národní galerie Rösel, který prohlásil, že umění 19. století je na nic, poněvadž se líbí jen lidem nad 60 a ti nejsou perspektivní. Podobné představy mě naplňují, když čtu podtitul Babylonu a nechápu, proč je studentský list pro seniory rozdáván zadarmo studentům vysokých škol, mezi kterými je seniorů poskrovnu.“

Knížák je senior i junior, nic mezi tím. V jeho osobě spolu mrdají otec Kondelík s Edvardem Benešem, major Zeman s Gustou Fučíkovou, Vladimír Remek s Helenou Vondráčkovou. Od každého kusu kus národního. Knížák je logo národní galerie. Žere, spí a mrdá. Prase jako prase. Nic proti Knížákovi.

Na Tři krále na Všebaráčnické Rychtě  v Praze L.P. 2013
Petr Placák
http://www.ibabylon.cz/

Budete volit soudruha Fishera?

Budete volit svazacku Bobosikovou?

Anebo jste se rozhodli pro tohle?

Ross Hedvicek Pondělí v 15:27
[4]: Franto, za svou zdanlivou mekotu vuci Moravanum se omlouvam, ale je to jen realtivni ve srovnani s Prazaky. Prazaci vzdy chlastali mene jako ozralkove Moravane, ale zase mne Prazaci vzdy srali svou povysennosti a ze vzdy meli vseho dostatek - i devizovych prislibu. Ja mohl v lete jet kampovat tak na Sumavu a kdyz jsme jeli zpatky tak silnice od Prahy byla plna aut s Prazaky a privesy jak si to hasili na hranicni prechod do NSR na dovolenou na devizaky. Ja jsem na to nikdy nezapomel.

Hahahaha, na Sumavu. Ty ulhany kryple, sestkrat jsi byl v Jugoslavii!!
Jak svazak a svazarmovec cestoval:  http://www.night.cz/hedvicek/1956-1986/

Hezke Vanoce a stastny Novy rok vsem ctenarum Bohemie

Sobotka (ODS): Studenti, nevzdávejte se.
Nevzdávejte se, nenechte se odradit prvními neúspěchy, nenechte se zastrašit a neposlouchejte demagogy, kteří vám budou tvrdit, že jste nezralí a nezkušení. Oni by si zasloužili pětku z dějepisu na vysvědčení. Kdybyste mohli projít prostorem a časem a nahlédli do zrůdné atmosféry Gottwaldových 50. let i zatuchlosti Husákových 70. let, byli byste bezesporu ještě radikálnější ve svých požadavcích a činech >>>>

Petice za změnu na pozici náměstka hejtmana pro oblast školství.

My, níže podepsaní učitelé středních, základních i uměleckých škol Karlovarského kraje a školská i mimoškolská veřejnost, se obracíme na Zastupitelstvo Karlovarského kraje s peticí, jejímž cílem je zklidnit rozjitřenou situaci v oblasti krajského školství a umožnit krajskému radnímu vykonávat mandát vzešlý z koaličního jednání. Peticí nezpochybňujeme výsledky voleb a nechceme je popírat, nechceme ani vyvolávat společenské napětí, ani rozněcovat nesnášenlivost. omníváme se, že splněním našeho petičního návrhu by došlo k úspěšnému řešení nastalé situace. Zůstanou zachovány výsledky krajských voleb a bude vyslyšen i mravní apel dopisu, který učitelé zaslali hejtmanovi a Radě Karlovarského kraje a který podepsalo více než tři sta učitelů různých stupňů a typů škol. Výměna náměstka hejtmana pro školství, mládež a tělovýchovu JUDr. Václava Sloupa za jiného člena Zastupitelstva Karlovarského kraje, a to vzhledem ke kontroverzní minulosti jmenovaného radního spjaté s působením ve funkci zástupce velitele pro věci politické (politruka) v armádě nedemokratického komunistického režimu. Děkujeme. Podepsat mužete zde

Bobosikova je hrda na nejvetsi komunistickou kurvu, kolaboranta a vlastizradce tolerujici ruskou okupaci. Jen idiot ji bude volit!!

Podpořme společně jednoho kandidáta, který bude důstojným symbolem této země. Jednejme teď. Protože až bude pozdě, BUDE POZDĚ. >>>>

Archiv bezpecnostnich slozek v tichosti zverejnil protokoly vysetrovacich spisu vetsinou emigrantu.  
Zatim Centralu StB. je to cca 42 tis svazku. Stoji za to na to kouknout.
Prvni knihy v tomto seznamu: http://www.abscr.cz/cs/seznam-registru vyhledavani zde: http://www.abscr.cz/cs/seznam-registru

Přehled archivních a evidenčních pomůcek (protokolů) - Archiv bezpečnostních složek

www.abscr.cz

Organizační složka státu, zpřístupňuje a zveřejňuje dokumenty a archiválie podle zákona o zpřístupňování svazků vzniklých činností bývalé StB, plní na úseku

Petice: Nechceme politruka pohraniční stráže v čele zdevastovaného školství v Karlovarském kraji
Na ustavujícím jednání zastupitelstva Karlovarského kraje byl dne 23.listopadu 2012, přes výzvu, aby nebyl do funkce radního pro školství nominován zástupce KSČM, byl na společný návrh ČSSD a KSČM do funkce zvolen podplukovník, politruk pohraniční stráže, pan Václav Sloup. Vedle výše uvedené kvalifikace nemá z profesního hlediska žádné pedagogické zkušenosti, a proto může těžko přispět k regeneraci zdecimovaného školství našeho kraje. Proto se připojuji k petici za jeho odvolání z funkce. Nebude-li z funkce odvolán, podpořím demonstraci před krajským úřadem >>>>

V zásadě žijeme v zemi naprostých pitomců.  
Dnes je to matematika a zítra se bude říkat, že je věcí právního názoru, zda Jan Hus byl prezidentem Československa. Smáli jsme se Romneymu za to, že se diví, proč se v letadle nedají otevírat okna, ale klesáme do mnohem většího bahna. Viděl jsem jako obvykle jenom prvního hodinu Otázek, kde se většinu času omílal Henychův blud, nicméně i tak jsme se mohli dozvědět další šokující věci >>>

Blbeček desetiletí.
Společnost slušných krajanů zvolila blbečkem desetiletí kojetinskeho americana Rosse Hedvička.
Srdečně gratulujeme. 

Cibulka jako kandidát na prezidenta ČR poskytl koncem října rozhovor TV pětka, v něm poprvé připustil, že znal Davida Eledera a že seznamy StB jsou od něho. Do té doby tvrdil, že zveřejnění jména Eleder je provokace od jistého Vaňka z Austrálie. 

 

Pravda o seznamech spolupracovníků STB.

Věnováno desátému výročí tragické smrti Davida Eledera
Rok 1992 byl pro Českou republiku velmi významným v její polistopadové historii. Už třetí rok nevládla v naší zemí KSČ, na jaře proběhly druhé svobodné volby a v Necenzurovaných novinách byly zveřejněny seznamy agentů StB. Právě s nimi je úzce spojena i událost, o které nemá širší veřejnost žádné vědomí. Za mnoho let se však možná stane předmětem zkoumání týmu historiků, jenž se budou snažit co nejvěrněji popsat počátek devadesátých let v České republice. V Chorvatsku za záhadných a doposud neobjasněných okolností tragicky zahynul autor převážně části seznamu spolupracovníků StB David Eleder. Sportovec a vynikající plavec byl přáteli nalezen utopen v místech, kde mu voda sotva sahala po kolena.
David Eleder pracoval po listopadu 1989 v Občanské komisi ministerstva vnitra a měl přístup k materiálům bývalé StB. "Cibulkovy seznamy" jsou dnes téměř historickým pojmem a dodnes z něj čerpají úřady, novináři, politici, i veřejnost. Skutečná role vydavatele Necenzurovaných novin Petra Cibulky na zveřejnění "Seznamu" je však poněkud jiná než se veřejnost domnívá. Cibulka má pouze zásluhu na tom, že je otiskl. Jejich pravým autorem je David Eleder.
Původní podoba "Seznamu" nebyla tak zavádějící jako následně v Necenzurovaných novinách v podání Petra Cibulky. Ten totiž změnil to nejpodstatnější. Původní označení "Seznamu" byl "NEUPLNÝ", v podání Petra Cibulky se objevil pod názvem " Kompletní seznam spolupracovníků StB". To byl první poměrně podstatný faul. Seznamy měly být původně vydány v médiu, které mělo být nástupcem zaniklých Studentských listů. Nové periodikum však nevzniklo a po krátkém rozhodování bylo dohodnuto, že Seznamy budou nabídnuty k otištění Petru Cibulkoví. Ten se ihned chopil díla a v sešitovém provedení čísel 13, 14, 15, 31, 32, 33, 34, 35 je chrlil na trh. Po první stotisících kusech kompletu se doslova zaprášilo. Následovalo několik dotisků. Menší zájem veřejnosti byl o sešity týkajících se obětí z řad komunistických vězňů. Seznamy se změnily na výnosný kšeft. Krátce po vydání tištěné verze začal Petr Cibulka distribuovat seznamy na disketách a o několik let později i na CD. Cena byla určena jednotně: 500,- Kč za seznamy na jakémkoliv médiu. Petr Cibulka doslova přes noc zbohatl. Nikdo z Cibulkových přátel, kteří mu seznamy dali ke zveřejnění se zcela jinými úmysly nedostali ani haléř. Přitom právě tito lidé svým krokem nejvíce riskovali. Někteří z nich museli následně opustit své zaměstnání v Úřadu na ochranu ústavy a demokracie (předchůdce BIS) a potýkali se z vážnými existenčními problémy.
Přátelé na Davida Eledera nezapomněli. Před časem zaplatili inzerát v Lidových novinách a veřejnosti jeho čin připomněli. Jen Petr Cibulka jaksi zapomněl. David zemřel před deseti lety a dozrál čas, aby lidé měli v této věci jasno. Cibulkový seznamy neexistují. Získaná jména spolupracovníků StB a jejich zveřejnění je spojeno se jménem Davida Eledera. Seznamy přinesly Petru Cibulkovi majetek a slávu. Davidovi smrt.
Možná se divíte, proč výše uvedena zpráva byla poslána z daleké Austrálie. Asi proto, že je tady menší šance že by jednomu na hlavu spadla čirou náhodou cihla, jak by se to mohlo stát třeba v Praze.
Jirka Vaněk
Sydney

Clanek odstranen na zadost autrora.

Clanek odstranen na zadost autora.

Jedna z nejkrasnejsich plazi na svete. S dcerou Janou a vnukem Maxem na Whiteheaven Beach.

Return of the Czech Communists

Vaclav Havel is turning over in his grave.

Dvorana Hlouposti